Upravit stránku

Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek. Připomínají křižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému došlo třetího dne po jeho smrti na kříži. Mezi symboly Velikonoc patří od pradávna například beránek, kočičky, kříž, mléko s medem a křen. Dnes se k nim řad i vejce, pomlázka z mladých proutků, kuřátka, prstě vše, co symbolizuje nový život a omlazení.

Pašijový, neboli Svatý týden

Týden před Velikonocemi nastává tzv. Pašijový, neboli Svatý týden – je to významné období křesťanského roku, kdy si křesťané připomínají poslední týden Ježíšova života. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (velikonoční nedělí – nedělí Vzkříšení) Některé dny Svatého týdne mají svá jména – Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, neděle Boží hod Velikonoční, Červené pondělí)

Škaredá středa

Škaredá středa – jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili ve všechny středy v dalším roce. V posledním týdnu Ježíšova života se Jidáš mračil v tento den na Ježíše a poté ho zradí.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek – podle pověry se tento den jedla zelená strava – špenát, zelí, aby byl člověk zdravý. O Zeleném čtvrtku se naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie (říká se, že odlétají do Říma) a místo zvonů a zvonků nastupují v pondělí řehtačky a klapačky.

Velký pátek

Velký pátek – letos poprvé je tento den slaven jako státní svátek. Je to den Ježíšova ukřižování a je spojen v pověrách s magickými silami. V tento den se prý otvírají hory a vydávají své poklady. V tento den y se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc může být očarovaná.

Nahoru