Protektorát Čechy a Morava
Byla část československého území okupovaná nacistickým Německem. Protektorát Čechy a Morava, byl vyhlášen 16. března 1939. Protektorát byl vytvořen na území českých zemí, zbylých po vynuceném odstoupení Sudet a části Těšínska. Okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo.
Ráno 15. března začalo německé obsazování Čech a Moravy. Operaci s krycím názvem Březnový vír velel gen. Walther von Brauchitsch. K překročení hranic došlo oficiálně přesně v 6 hodin ráno.
Kromě armádních jednotek dorazily na území Čech a Moravy i německé bezpečnostní složky gestapo a sicherheitsdienstu. Do ulic Prahy i jiných měst byla nasazena pořádková policie.
Na nárožích se začala objevovat vyhláška napsaná příšernou češtinou „Rozkas pro Obyvatele“ .
Před polednem byla celá Praha obsazena. Na Hradčanech Němci rozmístili děla a namířili je na město. Před veřejné budovy, hotely a na důležité dopravní uzly byly umístěny německé ozbrojené hlídky s puškami nebo kulomety. Lidé na ulicích se nepřestali srocovat a hrozili Němcům zaťatými pěstmi. Stejná situace, jako v Praze, panovala i v dalších českých městech i na vesnicích, kudy projížděly kolony okupačních vojsk. Ve 14 hodin pochodoval protestní průvod asi 500 Pražanů na Václavské náměstí, ale byl rozehnán policií. Odpoledne došlo k zlepšení počasí a na některých letištích začaly přistávat první německé vojenské letouny.
Kromě ojedinělých případů sabotáže, při nichž došlo k probodání pneumatik německých nákladních aut, nedošlo k žádnému odporu, protože akce proti německé armádě měly být souzeny podle stanného práva. Lidé se omezili na nošení českých trikolór, na zpěv národní hymny či na házení sněhových koulí po projíždějících vojenských vozidlech. V den okupace bylo spácháno velké množství sebevražd, které nebyly nikdy šetřeny. Mnoho lidí, zejména Židů, se uchýlilo na velvyslanectví demokratických států. Pražské policejní ředitelství vydalo na příkaz německých okupačních úřadů nařízení o zákazu nočního vycházení od 21 do 6 hodin. Odpadla večerní představení kin a divadel, schůze a veřejná shromáždění byly pod nejpřísnějšími tresty zakázány.
V 19:15 hodin přijela kolona v čele s Adolfem Hitlerem na Pražský hrad, hradní stráž vystřídali esesáci. Zvláštní vlak s Emilem Háchou se vrátil do Prahy až v 19:30 hodin s úmyslným zpožděním. V průběhu jednání podala Beranova vláda demisi, kterou však Hácha nepřijal.
Dne 16. září 1940 bylo území protektorátu připojeno k říšskému celnímu území. Zahraniční politiku zcela převzala Německá říše. Protektorát měl pouze zástupce u říšské vlády s úředním označením „vyslanec“, avšak s výslovným dovětkem, že vyslanec není členem diplomatického sboru.
Legální vláda byla exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem.
Hlavou protektorátu byl státní prezident. Po celou dobu existence protektorátu byl státním prezidentem Emil Hácha. Skutečným držitelem moci pak byl Říšský protektor v Čechách a na Moravě.
Dosavadní československá ústava nebyla formálně zrušena, parlament neexistoval, nové zákony nebyly schvalovány, místo nich vycházela vládní nařízení se silou zákona, která mohla dosud existující zákony i měnit.